Zjistěte, co způsobuje strach u dětí a jaké jsou jeho typy.

Strach u dětí: Příčiny a strategie zvládání 

Strach je přirozenou součástí dětského vývoje, avšak jeho intenzita a frekvence mohou u některých dětí přerůst do bodu, kdy začne ovlivňovat jejich každodenní život, sociální vztahy či školní úspěšnost. Tento článek se zaměřuje na příčiny dětského strachu a na strategie, které mohou rodiče, učitelé a odborníci využít k jeho zvládání, s cílem podpořit zdravý psychický vývoj dítěte. 

• Příčiny strachu u dětí 

Biologické faktory 

Strach má své kořeny v biologických procesech, které jsou řízeny zejména amygdalou, částí mozku odpovědnou za zpracování emocí. U některých dětí je však tato část mozku citlivější, což může vést k nadměrným reakcím na podněty. „Vždy jsem si všimla, že naše dcera se lekne i drobných věcí. Když někdo zazvoní u dveří, hned se rozpláče,“ popisuje Jana, matka osmileté Karolíny. Tento fenomén může být částečně geneticky podmíněn – děti rodičů s úzkostnými poruchami mají vyšší pravděpodobnost rozvoje obdobných tendencí.

Psychologické vlivy 

Psychologické faktory zahrnují temperament dítěte a jeho individuální schopnost zvládat stresové situace. Některé děti jsou přirozeně citlivější a mají obtíže s adaptací na nové prostředí či změny. Například náhlý přechod do školky nebo základní školy může u těchto dětí vyvolat intenzivní pocity strachu. Důležitou roli hraje také kvalita vztahu mezi dítětem a rodičem, zejména pokud rodič sám vykazuje známky úzkosti nebo nejistoty. 

Sociální a environmentální podmínky 

K strachu u dětí přispívají i sociální a environmentální faktory, jako jsou konflikty v rodině, šikana ve škole či nepříznivé ekonomické podmínky. „Po našem rozvodu se Tomáš začal bát spát sám v pokoji,“ sdílí Alena, matka sedmiletého chlapce. Děti často reagují na stresující situace z jejich okolí zvýšenou úzkostí či specifickými obavami. 

• Typy strachu v dětství

 Strach z odloučení 

Strach z odloučení je běžný zejména u mladších dětí. Tyto obavy se projevují intenzivním strachem při odloučení od rodiče nebo pečovatele. Pro rodiče může být náročné posoudit, zda je tento strach součástí normálního vývoje, nebo zda již zasahuje do kvality života dítěte. Charakteristickým příkladem je odmítání chodit do školky nebo školy spojené s tělesnými symptomy, jako jsou bolesti břicha či hlavy. 

Školní fobie 

Školní fobie je specifický druh úzkosti spojený se školním prostředím. Dítě může mít obavy ze selhání ve škole nebo z interakcí s vrstevníky. Tyto obavy mohou vést k tomu, že dítě začne odmítat docházku do školy, což následně ovlivňuje jeho vzdělávání i sociální vztahy. 

Specifické fobie a obavy 

Mezi nejčastější dětské fobie patří strach ze tmy, bouřek, lékařských zákroků nebo konkrétních zvířat (např. pavouků). Tyto fobie se mohou objevit již v raném věku a bývají často spojeny s traumatickou zkušeností nebo učením prostřednictvím pozorování (např. pokud rodič také vykazuje výrazný strach před určitým podnětem). 

• Důsledky nezvládaného strachu na vývoj dítěte 

Psychické následky 

Pokud není dětský strach adekvátně zvládán, může vést k rozvoji dlouhodobých úzkostných poruch či depresí v dospívání a dospělosti. „Můj syn se stal velmi uzavřeným a přestal si hrát s kamarády,“ říká Pavla o devítiletém Matějovi, který čelil šikaně ve škole. 

Vliv na sociální interakce 

Děti trpící nadměrným strachem často mají potíže navazovat sociální kontakty a zapojovat se do skupinových aktivit. Mohou být izolované od vrstevníků, což dále zvyšuje jejich pocity osamělosti a nepochopení. 

Dopady na školní výkon a vzdělání

Nezvládnutý strach negativně ovlivňuje schopnost soustředění a výkon ve škole. Mnohé děti bojují se slabým sebevědomím a pocitem méněcennosti vůči svým spolužákům.  

Role rodičů pečovatelů a Bachovy kapky pro děti 

Poskytování pocitu bezpečí a podpory 

Rodiče hrají klíčovou roli při zvládání dětského strachu tím, že svému dítěti poskytují bezpečné prostředí plné podpory. „Každý večer si společně čteme pohádku před spaním – pomáhá to mé dcerce cítit se klidněji,“ sdílí zkušenost Simona. Rodiče mohou své děti učit techniky zvládání stresu, jako jsou hluboké dýchání nebo vizualizace klidného místa. Dále je vhodné podporovat děti v postupném vystavení se situacím, které vyvolávají jejich obavy. Můžete vyzkoušet i Bachovy kapky pro děti na sklidnění denní i noční.

Podpora učitelů a školních psychologů 

Učitelé mohou pomoci vytvořit podpůrné prostředí tím, že budou citlivě přistupovat k potřebám žáků trpících úzkostí či strachem. Školní psychologové pak mohou nabídnout individuální konzultace či skupinové programy zaměřené na práci s emocemi. 

Specifické programy pro děti se strachem

Mnohé školy zavádějí programy prevence zaměřené na podporu sebevědomí žáků a zvládání stresových situací – například formou relaxačních cvičení či diskuzních kruhů o emocích. 

Odborná pomoc při závažných případech 

Psychoterapeutické přístupy (např. kognitivně-behaviorální terapie) 

Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) pomáhá dětem identifikovat negativní myšlenkové vzorce a postupně měnit své reakce na stresující situace. Tento terapeutický přístup bývá velmi účinný při léčbě specifických fobií i generalizovaných úzkostí. 

Farmakoterapie podle potřeby 

V některých závažných případech může být nutné zvážit farmakoterapii ve spolupráci s dětským psychiatrem. Léky by však měly být používány pouze jako doplněk ke komplexnímu terapeutickému plánu. 

Zvládání dětského strachu je multidisciplinárním úkolem zahrnujícím jak rodinu, tak školu i odborné instituce. Včasná intervence může výrazně zlepšit kvalitu života dětí trpících nadměrným strachem a zároveň posiluje jejich schopnosti čelit budoucím výzvám s větší jistotou a odvahou.